Saying "no thanks" to food is saying "yes please" to thin

Březen 2012

Running season just started

25. března 2012 v 10:12
Předevčírem jsem si koupila nejvíc skvělý boty, ve kterých se chodí jak v mechu,
takže už se k tomu pravidelnýmu běhání dokopu. Včera jsem si naházela do iPodu písničky na běhání /jestli mátě nějaká tipy na hudbu, sem s nima/ no a za chvíli půjdu, dokud je tam chládek. Jen si ještě musím dokoupit čip a čidlo k těm botám, pak mi to bude měřit počet km, zjistim si trasu, čas i spálený kalorie :) Takže to potřebuju prostě :D
Skoro nejím a když jo tak víceméně zdravě, žádný přejídání. A stěhujem se, takže mám doma šílenej blázinec, ale až budem v novým, bude to lepší, je tam víc možností kam běžet a zřejmě nebudu běhaj ani sama. A s tím mým to klape, jen mě štve, že ho mám tak daleko, tím že chodím do práce a už nějak potřebuju určitou volnost, nechce se mmi za ním jezdi úplně každý volno, musím mít čas i na sebe :)
V práci jse teď nějak spokojenější, možná je to tím, že tam ťeď nemám žádný průsery, že se daří a tak nějak to tam začlo jít po všech stránkách k lepšímu. No nic, dost vykecávaček, jde se ven, než tam bude k nevydržení vedro :D

Spring is here

18. března 2012 v 8:55 | Aron
Tak a je to tady, jsem od něj na druhým konci republiky, ale radši bych byla s ním. Navíc když je tak hezky. Nejradši bych se s ním teď procházela po venku. Navíc mě naštvalo, že jedu kvůli práci od něj pryč s tím, abych se dozvěděla, že v neděli mám zase volno. Ale kvůli poradě musím zůstat v praze. Takže do za nímm pojedu zítra. Utíká to jako voda.
A mám největší radost, že je tu konečně jaro, takže dneska beru hafana a jdeme na dloouhou procházku.
Jinak prý jsem zhubla, aspoň to na mě z ničeho nic vybalil kolega v práci, tak doufám, že na tom něco je. Ale každopádně těch pár slůvek mi dodalo energii na to, dokázat to. Takže to dokážu! :)
A sakra, díky tý mojí v podstatě měsíční neschopence, se mi trochu zdrželo tetování, takže to teď musím honem honem dohnat, protože už začíná bejt vedro a sluníčko tomu nedělá moc dobře.


I am In love

14. března 2012 v 11:55 | Aron
Je to krásný, nejkrásnější a užívám si to plnými doušky.
Začátky je třeba užít si na plno, neboť pozdějc už to takový nebude, prvotní jiskřička se vytratí, ale budeme li si o ni pečovat, nemusí zmizet úplně :)
Můj plán vychází. Každej den cvičím, jím 5x denně ale žádný tučný nebo sladký, zkrátka si to hlídám. Hlavně mám minimální porce. No, je přede mnou ještě 23 dní, pak se zvážím, změřím a uvidím. Jestli ani pak nebude žádnej výsledek, tak už mi Adipex nikdo nerozmluví. Ale ve skrytu duše doufám, že výsledek bude, když už mě to stojí tolik odříkání.
Jedna jediná věc, co mě teď štve, že se musíme s kamošema stěhovat neboť se náš byt prodává. Takže zase vznikne známej humbuk okolo shánění bytu, obvolávání lidí a stěhování všech věcí. Nejradši bych se, popravdě, vrátila domů abych mohla drahouška vidět kdykoli budu chtít, jenže to jim zaprvé nemůžu udělat a za druhé bych tady musela shánět práci a bůhví, jestli by se mi to povedlo.
No a dneska se plán zatím daří, teď se chystám cvičit /pěkně před jídlem/ a odpo si mě ten můj vyzvedne a pojedem k němu a do posilky nejspíš aji. Těším se jak malej smrad :)

New start

12. března 2012 v 20:39 | Aron
Jsem šťastnější, spokojenější, zamilovaná
Nějak se ve mně vzala síla a odhodlání, tak jsem se po dnešním vydařeným dopoledni /lehká snídaně, cvičení/ rozhodla, že v tom budu pokračovat. Udělala jsem si hubnoucí diář, brácha se smál, ale co, třeba to zabere a když ne, tak fakt skočím po tom Adipexu.
A co víkend? Byla jsem s ním a bylo to úžasný. Dám si záležet na tom, abych tohle nepos*ala, pač je mi s ním skvěle a aji chodíme do posilky spolu, první kluk, kterej je ochotnej se mnou cvičit :D
To je dneska všechno, musím dát ještě dvě série, ať splním plán, pač jsem měla návštěvu :)

Good morning sunshine

9. března 2012 v 9:12 | Aron
Není nad to, když vás probudí sluneční paprsky a v neposledním taky zvuky z kuchyně, holt tatík dneska vstával zase brzo :D
Každopádně mám velikou radost, že je dneska úplně modrý nebe, tak říkajíc "bez mráčku".
Mít dneska počasí co včera, tak mě asi klepne, pač mám zařizování, musím na RTG, pak sehnat jednu zmrzku a pak za tím mým mužem, ano, jsme nakonec spolu, po dlouhým přemýšlení a rozebírání všech PRO a PROTI v mojí hlavě jsem dospěla k názoru, že prostě nechci nic jinýho, než být s ním :)
Tak a teď docela z jinýho soudku, obávám se, že jelikož už je mi tolik, kolik mi je, tak se mi tělová schránka a váha ustálily na tom, jak je to teď a že s tím nehnu /jo, jasný, je to hovadina, ale dopřejte mi trochu výmluv :D/
Takže mám dotaz, máte někdo zkušenosti s Adipexem? Píšu jen na inzeráty, kde je osobní převzetí ´, že na dobírku to nepošlou a když jim odpovím na jejich mail odkud jsem s tím, že ze stejého města, tak už se nikdy neozvou.
Nevíte někdo o někom, přes koho ho sehnat, aniž bych místo toho obdržela vitamíny, papír s textem "NEŽER", prázdnou krabičku apod.?


Seriously??!!

8. března 2012 v 14:26 | Aron
To jako vážně mi za oknem od rána sněží?
No, vlastně mi to může být jedno, když musím být doma.
I když, včerejší procházka s ním ve slunečních paprscích byla úžasná.

Takže nezbývá nic jinýho, než čekat, až skutečně příjde jaro.


I dont know what I want.. AGAIN

7. března 2012 v 11:20 | Aron
Tak a už jsem zase na vážkách. Nedokázala jsem na něj kašlat, takže jsem dělala jakoby nic a v podstatě to dělám doteď a nechávám tomu volnej průběh, lépe řečeno užívám si to, dokud je mi přáno, protože za týden se vracím do "svýho" a do práce a už nebudu doma a budu od něj strašně daleko, takže to nemá asi cenu pak nějak řešit. Navíc ani nepadla žádná znmínka o tom, co to mezi námi jako je a jak to bude pokračovat dál nebo nebude. No co už aspoň se pak nebudu trápit, doufám!
A co říkáte na to počasí? Není parádní? Už se nemůžu dočkat, až se mi zahojí ta zlomenina a budu si moct koupit nějaký supr běžecký boty a začít běhat. Fakt na to se letos těším jak nikdy předtím, možná je to umocněný tím, že už jsem nějakých deset dní zavřená doma.
Dneska se mi celou noc zdálo o tom, že nestíhám školu. Já? Vždyť škola, top už je dávno minulost. Tak jsem si aspoň lehce přivstala a udělala si, řekla bych zdravou snídani, nebo takovou zdravější než dřív.
Snídaně: Vajíčko na tvrdo,
na suché pánvi opečená slanina,
pár kousků ementálu,
rajče, okurka, ředkvičky,
cereální toustovej chleba,
kafe s kapkou mlíka
PS: jelikož mi dneska dojede, tak budu vařit, ale sobě udělám něco zdravýho,
I swear!


I have so much to say...

1. března 2012 v 19:23 | Aron
1 .Nejsem nikdo, kdo by byl rád, kdyby ho někdo využíval k tomu, aby na někoho zapomněl. Zvláštní, takový věci dělám občas já, ale u mě mi to nevadí, jenže když teď očividně někdo dělá tohle se mnou, mám sto chutí ho kopnout do xichtu a zahrabat ho hluboko pod zem!
2. Hory byly úžasný, s ním to bylo taky v pohodě, i když takový ty "chvíle" si prostě nepamatuju, nevím, čím to je ale jaxi mám takový okno, že si prostě nedokážu vzpomenou na nic. Asi bych už neměla pít. Jenže já vlastně nevypila skoro nic, takže to chápu tím míň. Nestává se vám to taky?
3. Nemůžu do práce, mám nemocenskou a tak trčím doma a nejradši bych ale odsud vypadla. Je to až ubíjející, když člověk má najednou před sebou víc jak půl měsíce volnýho času a neví co s ním, když nemůže na krok. A to navíc mám toho kluka furt nablízku, což mi na radosti nijak zvlášť nepřidá. Nejradši bych ho už neviděla, vážně. Fakt mě nijak netěší, když mě objímá, líbá a pak se mě zeptá, jestli mi náhodou nepsala jeho bejvalka a jestli o ní nevím tohleto a támhleto.
4. Jen co tady bude víc prostoru /přestavujeme dům/, začnu cvičit. Ať se za těch pár týdnů vrátím štíhlejší.
5. Fakt mě asi ještě dlouho žádnej nepřesvědčí o tom, že chlapi nejsou svině, takže s prominutím se na nějaký debilní vztahy vyseru a budu volná jako pták a budu si jen užívat.